Baptisté a vyznání víry
Autor: Charles W. Deweese Původní článek v angličtine: zde
Tisíce baptistických jedinců, sborů, asociací, sjezdů a jiných organizací v minulosti napsalo a užívalo (a někdy zneužívalo) vyznání víry. Tento proces začal již na počátku 17. století mezi prvními baptisty v Amsterodamu a později rozšířil po celém světě.
Některá vyznání se těší zvláštní důležitosti a to z několika důvodů:
V baptistické historii je vyznání popisováno různými termíny – články víry, vyznání víry, prohlášení víry, někdy i krédo, a je většinou seznamem a/nebo vyjádřením teologických hledisek určitých jedinců, sborů a jiných skupin. Ti je dobrovolně napsali, přijali a vyznávají.
Některé sbory kázní své členy, kteří se výrazně odchylují od jejich doktrinálních očekávání, ale dobrovolná podstata vyznání vždy umožňovala jednotlivým baptistům pohybovat se neotřelým teologickým směrem, pokud byl ovšem podnícený novým porozuměním Písmu.
Nepochybně nebyl v baptistické historii žádný jedinec, či sbor nucen přijmout soubor doktrinálních zásad jiného člověka, nebo organizace. Myslet sám za sebe je součástí toho, co znamená být stvořen k Božímu obrazu.
V minulosti baptisté většinou přijímali vyznání víry z pozitivních důvodů: aby popsali charakteristické části své doktríny, aby ukázali své ekumenické podobnosti s jinými křesťanskými denominacemi, aby poskytli teologické směřování v dobách sporů, aby si připomínali formující důrazy Písma ve svém dědictví.
Užití vyznání ale nebylo vždy podporováno všemi baptisty. Například separatističtí baptisté na počátku 18. století měli za to, že vyznání jsou zneužitelná. Následná historie – zvláště historie Jižních Baptistů – ukázala, že někteří baptisté obrátili dobrovolná vyznání v donucovací nástroj vykazatelnosti – a doprovodili jej tvrdým trestem pro „přestupníky“.
Baptisté zneužívají vyznání víry pokud je:
Baptisté v roce 1609 vstoupili na scénu právě proto, aby se vyhradili vůči autoritativní, těžkopádné, zvnějšnělé, liturgicky podložené, státem a církví posvěcené doktríně nařizované svrchu – dolů, která se příčí právu baptistických jedinců a společenství dopracovat se k vlastnímu vyjádření víry.
Na počátku 17. století byly Anglické věznice plné baptistů, kteří odmítali být vtěsnáni do nežádoucích duchovních parametrů. Je ironické, že baptističtí fundamentalisté dnes podporují podobné způsoby jako tehdejší Anglikánská církev a Amerika v době osadníků. Nekonformní baptisté jsou stále trestáni. A to je jeden z důvodů, proč je fundamentalismus prokletím současného baptismu.
- jsou přijímána velkým množstvím baptistických sborů, asociací, sjezdů a/nebo jiných organizací
- ovlivňují teologická hlediska baptistů na místní, regionální, národní, nebo mezinárodní úrovni
- hrají určitou roli v baptistických kontroverzích
- používají k potlačení nesouhlasu a nonkonformismu
- aplikují na jedince/skupiny, které se s nimi neztotožňují
- kanonizují jako 67. knihu Bible
- vyvyšují nad autoritu Písma
- používají k ovládání doktrinálního hlediska jiných baptistů
- vnucují tak, že znásilňují svobodu svědomí
- užívají k potlačení svobody vzdělání
- užívají k vtlačení misionářů do úzkých myšlenkových linií
- užívají k potlačování svobody šíření informací (tisku)
- užívají k narušování práva jedince a sborů k samostatnému studiu Písma a svobodné volbě teologického směřování
Z angličtiny přeložil Blahoslav Fajmon